Jak se obléct do divadla

Do divadla nám bude stačit obyčejné, slušné, čisté oblečení. Foto: Chris Glass

Do divadla nám bude stačit obyčejné, slušné, čisté oblečení. Foto: Chris Glass

Pravidla jsou stále volnější, pořád ale existují.

  • Pokud jdete na obyčejné představení, postačí cokoliv, co je slušnější než džíny a košile (včetně). Ideální jsou plátěné kalhoty a košile se sakem pro muže a halenka či jednoduché večerní šaty pro ženy.
  • Do divadla nikdy nechodíme v krátkých kalhotách, ani když je vedro.
  • Doma necháme taky sportovní obuv a křiklavé neformální oblečení.
  • Vzhledem k tomu, že budete sedět dvě hodiny v blízkosti jiných lidí, je vhodné se osprchovat a jemně navonět.

3 komentáře u „Jak se obléct do divadla

  1. t.t.

    mno ja myslim ze je to jedno ale zase nemuze jit nekdo v roztrhanych kalhotech a tak ze to musim uznat :-)

  2. Honza

    Nakolik je to sako vhodné i v těchto letních vedrech nad patnáct stupňů? Pokud stačí košile, jaká jsou pravidla na barvu? Je lepší černá, nebo naopak bílá?
    Dík.
    Honza

  3. Hanna

    Musím uznat, že tento článek by si měli přečíst povinně všichni před vstupem do divadla! Hodně bych také apelovala na rodiče, aby dětem (i těm náctiletým) vtloukali nějakou módní etiketu, aspoň tu nejzákladnější. A tam divadlo rozhodně patří.
    I patnáctiletá dívka bude dobře vypadat v sukni (ne mini, ne dlouhé po kotníky nebo midi délka, ideálně ke kolenům) a nějaké hezké halence. Dnes se prodává tolik hezkých šátků, tak proč je nevyužít? Když vidím, jak jdou středoškolačky do divadla v mohutných botaskách neonových barev, v tričkách s anglickými nápisy, kterým leckdy ani nerozumí a hlavně – v džínách (!!!), chtělo by se mi brečet. Já sama jsem pryč z tohoto věku jen pár let, ale do divadla jsem se vždy oblékala slušně a společensky (i když jsem nosila kalhoty s knoflíky, trička s logem společností na ochranu zvířat, rasta copánky, různé batikované věci apod., něco mi zůstalo dodnes, jsem spíš volnomyšlenkářská). Bavilo mě být chvíli za dámu i v patnácti a díky častým návštěvám divadla mi máma koupila společenské botky na nízkém podpatečku, které se nehodily na denní nošení, ale chodila jsem v nich potají doma.
    A co se týče osobní hygieny, sedla si vedle mě krásně vystrojená dáma, ale i přes velké množství voňavky byl cítit pot a osobitý (zá)pach dotyčné. Bylo poznat, že s hygienou to nepřeháněla…Další představení vedle mě seděl ležérněji oděný mladík, ale působil tak individuálně a pohodově, že bych mu odpustila i ty džíny – na všechny se usmíval a VONĚL! Decentní mužská vůně, oholený…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *